• Pooperační jizva

Co dělat, když se jizva nehojí, jak má

autoři: MUDr. K.Tvrdoňová a MUDr. J.Tvrdoň

Prakticky každý operační zákrok vede ke vzniku jizvy. Jizva je trvalá méněcenná tkáň, kterou nelze odstranit. Můžeme se pokusit ji pouze korigovat tak, aby byla méně nápadná. Dobře zhojená jizva je hladká, lesklá, zpočátku červenofialová, tužší, později bledne a stává se měkčí, bělavou a tím méně nápadnou. Při komplikovanějším hojení může zůstat jizva plošná, vazivo lesklé, tenké, často s patnými drobnými cévkami-teleangiektáziemi. Bývá to následek rozpadnutí operační rány po odstranění stehů, důsledek bakteriální infekce v ráně, nepřiměřeného tahu a tlaku v oblasti zhojené jizvy. Dalším typem nesprávného hojení je jizva keloidní. Klinicky se jedná o tuhou, navalitou, provazcovitou jizvu, která přesahuje okraje rány vznikající až za několik týdnů až měsíců po operaci. Subjektivně ji často provází svědění, zvýšená citlivost a někdy i bolestivost. Tvoří se v důsledku abnormální tvorby kolagenních vláken. Ke vzniku této jizvy inklinují pacienti, kteří v anamnéze již podobnou jizvu měli, nebo se již vyskytla u někoho v rodině. Dalším rizikovým faktorem je místo, kde se jizva nachází. Je to převážně horní partie trupu jako ramena, horní část zad a dekolt. A právě to je důvod, proč se u pacientů po sternotomii resp. thymektomii s tímto typem jizvy setkáváme poměrně často.

 

 

Co tedy dělat? Je možnost prevence?

Pokud se keloidní jizva již u pacienta po jiných operacích vyskytla, je možné doporučit provedení operace endoskopickou cestou, kdy vzniká po tomto zákroku několik malých, drobných jizviček. Toto rozhodnutí ale náleží operatérovi a závisí na technických možnostech zdravotnického zařízení. Dále je třeba ránu chránit před bakteriální infekcí, ponechat ji v klidu tak, aby nově vzniklá jizva nebyla pod zbytečným napětím a tahem. Pacient by měl jizvičku po vyndání stehů promazávat a chránit před sluncem vysokými ochrannými filtry či oděvem. Pokud přesto keloidní jizva vznikne, je důležité včas navštívit lékaře dermatologa. Jsou možnosti, jak lze i tento typ jizvy korigovat.

 

 

  

obr.1: Jizva před léčbou

Jednou z metod je včasné použití biostimulačních laserů. Jedná se o helium-neonové měkké lasery, které podporují optimální hojení a je možno ošetření podstoupit i preventivně při výskytu keloidu v anamnéze. Sezení nejsou bolestivá a jsou indikovány do 1 roku stáří jizvy. Je vhodné  několik sezení v kratším časovém intervalu. Další metodou korekce je aplikace místních kortikosteroidů ve formě mastí a gelů nebo intralezionální podání depotního kortikosteroidu. Aplikace krémů se používá denně přímo na jizvu, je vhodné přípravek vmasírovat. Depotní kortikosteroid se aplikuje injekčně asi 1x měsíčně do jizvy, provádí ho lékař a počet sezení záleží na léčebné odpovědi. Další metodou je dnes široká nabídka silikonových plátků, které se fixují na jizvy tak, aby plátek mírně jizvu přesahoval. Je vhodné ho ponechat na jizvě minimálně 8 hodin denně. Aplikuje se dlouhodobě a je určen i na starší typy jizev. V případě, že jizva je výrazněji červená, nebo jsou v ní patrné drobné cévky i jako následek léčebné aplikace kortikosteroidů, doporučujeme ošetření cévními lasery či intenzivním pulsním světlem (IPL), které potlačí nežádoucí cévní zásobení.

Všechny tyto metody je vhodné doplňovat opakovanými tlakovými masážemi několikrát denně, promazáváním vhodnými masťovými základy či přípravky na korekci jizev a v případě expozice slunci nutně chránit vysokými ochranými UV filtry.

 

 

obr. 2: Jizva po léčbě (depotní a lokální kortikosteroidy)

V odborné literatuře jsou uváděny i další metody řešení těchto zbytnělých jizev jako je aplikace dusíku - kryoterapie, terapie měkkým rtg zářením nebo řešení uhličitými lasery, aplikace botulotoxinu, lokální léčba přípravky s ichtyolem, heparinem či některými rostlinnými extrakty. Před jejich aplikací je ale vždy nutné poradit se s dermatologem, který zvolí pro vás optimální postup. K řešení keloidní jizvy se rozhodně nedoporučuje její opětovné chirurgické vyříznutí pro velké riziko možnosti vzniku ještě větší keloidní jizvy než byla jizva původní.

Na závěr jako shrnutí toho, co může sám pacient pro vznik hezké jizvy udělat je: ponechat ránu v klidu, aby se dobře zahojila, omezit hybnost v místě operačního zákroku, po vyndání stehů dostatečně promazávat masťovými základy či přípravky určenými pro zevní aplikaci na jizvu, chránit ji před sluncem vysokými ochrannými UV filtry a v případě komplikovanějšího hojení navštívit ordinaci dermatologa.

 

MUDr. Tvrdoňová Kateřina

Kožní ordinace                                                                                                                                     Poliklinika Žufanova 1114/1                                                                                                                       Praha 6 - Řepy

www.kozni-tvrdonova.cz

 

 

 

12. 7. 2014